Jdi na obsah Jdi na menu
 


Antihmota je nadějí budoucnosti

9. 5. 2006

Antihmota je nadějí budoucnosti

Nejvydatnějším možným zdrojem energie v tomto vesmíru je anihilace - slučování hmoty a antihmoty. Zatím sloužila pouze autorům fantastických románů pro pohon mezihvězdných lodí. Americký národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se však touto kosmickou silou začíná vážně zabývat.

V příštím roce má NASA dokončit zařízení pro polapení a uskladnění přibližně stovky antiprotonů. Tyto částice antihmoty budou přepraveny do Marshallova centra kosmických letů (Marshall Space Flight Center) a tamní vědci je nechají sloučit s běžnými částicemi. Tak předvedou, jak obrovská síla se v tomto nepatrném množství hmoty ukrývá.

Zdroj kosmické síly

Podle Einsteinových rovnic nemůže v našem vesmíru existovat větší zdroj energie, než je anihilace. Zatímco při všech nyní používaných způsobech získávání energie vždy ještě většina hmoty zbude, při slučování hmoty s antihmotou nezůstane vůbec nic - vše se změní v čistou sílu. Tak dává anihilace desetimiliardkrát víc energie než slučování vodíku s kyslíkem, tisíckrát víc energie než štěpení uranu v jaderných elektrárnách a třísetkrát víc energie než termojaderná fúze, která probíhá na Slunci nebo ve vodíkové bombě. Celou přídavnou nádrž raketoplánu Space Shuttle s vodíke, a kyslíkem by mohlo nahradit pouhých 71 miligramů (tisícin gramu) antihmoty. Kosmismický pohon využívající antihmotu by využíval elektricky nabité částice vznikající při anihilaci - elektromagnetická tryska by je usměrňovala za záď hvězdoletu.

Antihmota je vlastně elektrickým opakem běžné hmoty. Například antiproton má všechny parametry stejné jako proton, pouze opačný (tedy záporný) elektrický náboj. Stejně tak pozitron je vlastně elektron s kladným nábojem.V naší části vesmíru se však antihmota vyskytuje jen velmi vzácně. Vědci čas od času zaznamenají dramatickou spršku částic, které jsou pozůstatkem srážky jediného antiprotonu či poziprotonu se zemskou atmosférou. Je to pro nás štestí, protože kdyby tu bylo antihmoty víc, byly by kosmické katastrofy na denním pořádku.

Továrny na antihmotu

V malém množství se antihmota již vyrábí na urychlovačích částic. Umí to například FermiLab nedaleko Chicaga nebo společné pracoviště evropských zemí CERN ve Švýcarsku. V urychlovači se protonům udělí rychlost blízká rychlosti světla a vystřelí se do wolframové destičky. při takové srážce vznikne řada subatomových částic a mezi nimi také antiprotony a poziprotony. Ty se musí okamžitě elektromagneticky oddělit a uskladnit ve zvláštních zařízeních, kterým se říká magnetická past. V ní je magnetické pole chrání od setkání s obyčejnou hmoutou, které by bylo osudně - nejen jim. Magnetické pasti slouží také k dopravě antihmoty na místo dalších experimentů.

V současnosti disponuje NASA největší magnetickou pastí na světě: umí v ní uchovat 106 antiprotonů. Jde o tak nepatrné množství, že by se s energií z jejich anihilace nepodařilo doletět ani na oběžnou dráhu kolem Země. každý začátek je ovšem těžký. Po získání zkušeností začne NASA vývoj druhé generace magnetických pastí se stokrát větší kapacitou.

Do praktického využití antihmoty bude nutné vyřešit ještě mnoho dalších problémů. Jedním z nich je například zdroj dostatečného množství laciné energie pro urychlovače. Továrny na antihmotu by například mohly být umístěny ve vesmíru a energii by mohly získávat ze slunečního záření.

Dalším problémem z hlediska kosmického pohonu je skutečnost, že při anihilaci vzniká mnoho neutrálních částic, které nejde usměrňovat v magnetické trysce hvězdoletu. Značná část energie by padla na jejich další úpravy. Přesto je anihilace velkou nadějí pro mezihvězdné cesty. Nejrychlejší lidmi vyrobené těleso, jímž je sonda Voyager 1 letící rychlostí téměř 70 000km/h, by totiž nyní k nejbližší hvězdě putovalo 74 000 let.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

antihmota

(Michal Soukup, 28. 7. 2012 20:57)

Umíte si ředstavit že by ste idělali tolik antihmoty jako je obĕm Zemĕ? A pak tyto 2 tělesa mezi sebou nechali anihilovat? Bylo by to tolik energie vypuštĕné najednou že by to bylo schopné vymazat tuhle sluneční soustavu. Antihmota je hudba budoucnosti, lebšízroj energie neexistuje. Anihilac vyuzije celou energetickou podstatu hmoty. Kdo se staví proti využití této energie je blázen!!!

Antihmota

(Kuba, 2. 8. 2006 22:08)

Antihmota je vlastně hmota proudící proti směru času, proto se nám zdá že se chová ANTI ona se chová naprosto správně, jen v obráceném pořadí než jsme zvyklí. Tohle je od Feynmana (doufám že to jméno nekomolím) takže to zas takový bludy nejsou. Moje teorie je že se v celkovém proudění časoprostoru objevují turbulence, při kterých se některé částice dostanou do víru a stanou se z nich antičástice. Z toho plyne jediné a totiž že hmota daná do vínku vesmíru musí být konečné neměnné číslo a jde pouze o to kolik těch částic sdílí náš směr času. Jak to vidíte vy?

Re: Antihmota

(Neo, 3. 6. 2011 22:10)

to se mi líbí

antihmota?

(antihmotař, 8. 2. 2010 0:26)

Antihmota musí existovat v antičase a tak není možno ji žádným způsobem pozorovat,jinak nejde o antihmotu stejně jako u minus polu u baterie nejde o pozdrav z antisvěta.Skutečnou anihilací hmoty a antihmoty nevznikne žádná energie,jen nic a nic a nic,nula.

Kniha Tajemství tvorby

( Josef z hor, 8. 9. 2008 13:15)

Gottfried Mayerhoref: Český překlad Tajemství tvorby, dosud knižně nevyšlo, ale je na webu "lorber.cz" pod zmíněným autorem

Dan Brown Andělé a Démoni

(Kirsten, 22. 7. 2007 10:29)

Tu knihu právě čtu. je úžasná...ale nevím jestli je alespoň něco z toho pravda...ilumináti...vážně existují? vcelku záhada nemyslíte?
Klarinka92@centrum.cz

Dan Brown

(T.stein, 30. 6. 2007 0:29)

viz Dan Brown Andělé a Démoni, super knížka ;)

Antihmota

(Ertay, 19. 2. 2007 22:08)

Určitě!!

poznámka k antihmotě

(Petr, 16. 1. 2007 7:29)

V článku se píše, co se stane tak hrozného, když jediný antiproton vlétne do atmosféry. Když dosadím do vzorce E = m*c2 tak se dostanu k výsledku 0,000 000 301 071 J (proton + antiproton) taknevím jak to vůbec někdo změří. Navíc ze slunce takových antičástic letí dost vysoké množství. Když náhodou vypnou v Chicagu a oněch 100 antiprotonů uteče a anihiluje, tak se vyzáří energie 0,000 030 ... J a to se taky nic nestane. Zmiňovaných 71 miligramů antihmoty by nám vytápělo 1000 bytových jednotek po dobu 3 200 let v loňské zimě (špatně odizolované byty) + dalších 1000 bytových jednotek odpovídajícím množstvím hmoty, která je potřeba. Nutno ještě podotknout, že k výrobě tohoto množství antihmoty by človět spotřeboval více energie, než by anihilací získal.

antihmota

(bára, 4. 11. 2006 18:04)

no antihmota ma sice spousty vyhod jako zasobovani enrgii a tak ale je to vlastne i zbran hromadneho niceni....dyby se dostala do nespravnych rukou....

Antihmota

(Vojtík, 3. 9. 2006 1:57)

Já bych antihmotu poslal do pryč dokud nebudou vyřešeny otázky bezpečnosti. Když 106 antiprotonů má takovou sílu, že dostane vesmírnou loď (skoro) ma oběžnou dráhu kolem země, tak co by udělalo 506 antiprotonů? Myslím tím, kdyby se dostaly do nepovalaných rukou. Antihmota je podle mě strašně zneužitelná věc. Všichni přemýšlí, kam by dostala vesmírnou loď, ale co by mohla udělat, to neřeší nikdo. Ale pokud jde o to, že je to ekologicky čistý zdroj energie, tak s tím souhlasím. Kdyby nebylo lidstvo složené z lidí, ale z nějakých (pro mě)záhadných stvoření, které nemají tendence dělat nepředloženosti, tak by to bylo úplně fenomenální!

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA