Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chovali by se vědci jako v ARMAGEDONU?

11. 5. 2006

Chovali by se vědci jako v ARMAGEDONU?

Francouzský vizionář Michel de Notre-Dame, známý jako Nostradamus, předpověděl na tento rok jakousi velkou katastrofu: "V roce xxxx a sedmém měsíci sletí z nebe velký král, opanuje Zemi terorem, když odlesk Marsu zeslábne a bude vládnout král Jacquerií, před nímž a po němž bude vládnout Mars..."

Podle současných vykladačů Nostradamových vizí by skutečně tím "velkým králem", který spadne z nebe, mohl být nějaký asteroid. Pokud by se jednalo o těleso známého původu, přichází tak v úvahu asteroid Antonius. V časovém údaji se astronomové dost přesně shodují se slavným prorokem (odlesk Marsu zeslábne - to znamená, že bude po opozici této planety vzhledem k Zemi, tedy po dubnu).

Nebezpečí představují asteroidy

Co se týče případné srážky, dr. petr Pravec z Ondřejovské observatoře Astronomického ústavu AV ČR, jehož doménou jsou právě asteroidy, hovoří o kolizi většího tělesa (více než 5 km v průměru) se Zemi v tomto roce spíše skepticky. Stokilometrový asteroid Antonius proletí kolem Země ve vzdálenosti 28,5 milionu kilometrů. Podle astronomických měřítek je to jedna z nejmenších vzdáleností, o kterou asteroid mine Zemi, ale ani tak nám bezprostřední nebezpečí nehrozí.

Ve sluneční soustavě existují dvě skupiny těles, které mohou ohrozit naše životy při srážce se Zemí. Jsou to komety a planetky. Výzkumy ukazují, že potencionálně větší nebezpečí představují právě planetky neboli asteroidy. Ke srážkám dochází jen zřídka, ale výsledkem jsou katastrofy biblických rozměrů. To potvrzují i geologické výzkumy - za 4,5 miliardy let byla naše planeta nejmméně dvanáctkrát zasažena mohutnými asteroidy. Důkazem jsou dopadové krátery, jako například Hudsonův záliv (440 km v průměru), Kaspické moře (400 km) nebo Chicxulub (200 km), který se před 65 miliony let podepsal na vyhynutí dinosaurů. V současnosti je známo asi 130 kráterů o průměrěch až 200 km.

Následky mohou být katastrofální

V současnosti je známo asi 600 "blízkozemních planetek", ale žádná z nich se v dihkedné době se Zemí nesrazí. Problém je však v tom, že známe všechny planetky kolem Země větší než 5 km, ale neznáme ty menší, které představují rovněž nezanedbatelné riziko. To znamená, že globální katastrofu způsobenou možnou srážkou tělesa o velikosti 2-5 km nemohou astronomové s jistotou vyloučit. Scénář katastrofy, způsobené dopadem asteroidu na Zemi, závisí na jeho velikosti. Půanetky do dvou set metrů představují lokální nebezpečí. Například Tunguzský meteorit, který dopadl na Sibiř v roce 1908, se rozpadl ještě v atmosféře, takže nevznikl dopadový kráter, nisméně bylo zničeno asi 2000 kilometrů čtverečných sibiřského lesa.

Planetky od 200 metrů do 2 kilometrů znamenají již regionální ohrožení lidské civilizace. Asteroid by zničil část kontinentu nebo přilehlé oblasti oceánu. Vedlejší důsledky by však narušily křehké vztahy v naší civilizaci, a ta by se následně rozpadla. Kdyby na Zemi dopadl asteroid o rozměrech 2-10 km, došlo by ke globální katastrofě, narušení biosféry, vyhynuly by některé živočišné druhy, byla by ohrožena existence lidského druhu.

Dá se srážce zabránit?

Planetky větší než 10 km znamenají celoplanetární katastrofu. Největší nebezpečí nehrozí ani tak kvůli samotným otřesům zemské kůry, ale mnohem nebezpečnější by byly průvodní jevy - otrávení atmosféry vulkanickými plyny, znečištění sopečným materiálem a prachem ze zbytků asteroidu. Následně spady kyselých dešťů by zničily všechny zelené rostlliny, většinu kontinentů by postihlo silné radioaktivní zamoření. Budiž nám útěchou statistika, podle níž dochází ke srážkám desetikilometrových těles se Zemí jednou za desítky milionů let. Jak se dá srážce s asteroidem vyhnout? Pokud by nějaký asteroid mířil přímo k Zemi, musel by být znám několik let dopředu. Přesně takovou dobu by si vyžádaly přípravy na jeho vychýlení z dráhy nukleárními výbuchy. Muselo by také dojít ke změně mezinárodní úmluvy, podle které nesmí jaderné zbraně do vesmíru. Celý manévr by pak probíhal jako ve filmu Armagedon, a s tím rozdílem, že v něm to filmoví tvůrci zvládli za několik dní. To, že do Země narazí asteroid neznámého původu, budeme vědět pravděpodobně pouze několik sekund předtím. Naprostou většinu nebezpečných těles totiž neznáme a dozvíme se o nich, až když vletí do zemské atmosféry. Cílem astronomů je však objevit je včas, alespoň ta která jsou větší než kilometr.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA