Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hledání nejstaršího člověka

9. 5. 2006

Hledání nejstaršího člověka

Předpokládá se, že všechny dnes žijící organismy pocházejí ze společného pramene. Život nevznikl na Zemi souběžně na více místech, ale měl pouze jediný zdroj – a pokud existovaly nějaké paralelní jádra evoluce, naši předkové s nimi zatočili. Totéž, tedy jednotný původ, pak logicky platí i pro všechny dnes žijící lidi. Kdy se ale narodil náš poslední společný prapředek? Odpověď může dát výzkum tzv. mitochondriální dědičnosti.

Genetickou informaci uloženou v molekulách deoxyribonukleové kyseliny získáváme jako kombinaci příspěvků obou našich rodičů. Existují však druhy nukleové kyseliny, který se tímto způsobem nedědí. Tzv. mimojaderná DNA se dědí pouze po matce, je přítomná ve vajíčku oplodněném spermií.

Mimojaderná DNA má zajímavý původ. Předpokládá se, že někdy v dávné minulosti pohltily tehdejší poměrně jednoduché buňky původně cizorodé mikroorganismy. Tímto způsobem vznikly jednak plastidy (organely, které v buňkách rostlin odpovědné za fotosyntézu – původně se zřejmě jednalo o zelené sinice), jednak mitochondrie (v buňkách odpovědné za oxidační reakce – původně šlo tedy zřejmě o aerobní bakterie).

Plastidy i mitochondrie mají svou vlastní DNA, nezávislou na té jaderné. Ježto plastidy se v živočišných buňkách nevyskytují, smyl pro nás mají pouze mitochondrie.

Jak už bylo řečeno, mitochondriální DNA dědíme pouze po matce. Můžeme proto srovnat vzorky u dnes žijících lidí a vybrat si ty, které se od sebe nejvíce liší. Pokud navíc dokážeme zjistit, jak často dochází ke změnám této DNA (tedy k mutacím) dostaneme z rozdílů mezi dnešními lidmi i přibližnou dobu, která uplynula od naší pramatky.

Metoda samozřejmě není bez komplikací. Určitá úskalí popisuje např. známý neodarwinistický

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA