Jdi na obsah Jdi na menu
 


Melbourne

26. 4. 2006

MELBOURNE

Nejjižnější metropole světa. Začátkem dvacátého století hlavní město Austrálie. Dvakrát se umístilo na předních místech světového žebříčku jako místo, kde se dá nejpříjemněji žít. Daří se tu kultuře, sportu, je tu malá kriminalita a přívětivé podnebí.

Nejatraktivnější, nejpřitažlivější město jižní polokoule. Slily se tu kultury z celého světa, tak jak sem přicházeli imigranti. Pyšní se nejlepší kosmopolitní kuchyní v Austrálii. Ve srovnání se světovými metropolemi se Melbourne řadí mezi menší města jako kanadský Montreal, japonská Ósaka nebo Praha.
     Melbourne je hlavním městem nejmenšího australského státu Victoria a druhým největším městem australského kontinentu. Status města získal v roce 1837 a jméno po britském premiérovi lordu Williamu Lambovi, vikomtu z Melbourne.
Evropské osídlování Melbournu začalo v roce 1835, když tam přišli bílí osadníci, kteří měli problémy najít v Tasmánii půdu k osídlení.

ROZVOJ

Ložiska zlata ve státě Victoria rozpoutala krátce poté v padesátých letech devatenáctého století zlatou horečku. Původní počet dvacet tisíc obyvatel v roce 1851 se doslova přes noc zvýšil o patnáct tisíc a do roku 1854 stoupl až na 300 800. V roce 1860 mělo město už půl milionu obyvatel. Melbourne byl v té době důležitým přístavem, obchodním centrem a nejlidnatějším městem Austrálie. O něco později se stal i nejdůležitějším australským průmyslovým centrem.
     V letech 1901 až 1927 (to už měl milion obyvatel) byl Melbourne hlavním městem země, sídlem vlády a parlamentu, než ho vystřídala Canberra.
     Za války si ho vybral generál Douglas MacArthur jako základnu pro operace v Pacifiku. V letech 1942 až 1944 tu sídlilo velení Spojených tichomořských sil.
     Po válce nastal další příliv imigrantů z Velké Británie, Jugoslávie, Nizozemska, Německa i z arabských zemí. V padesátých letech to pak byli hlavně Italové a Irové.
     Rozvoj města podpořily olympijské hry, které se tam konaly v roce 1956. V tu dobu mělo město už milion a půl obyvatel.
     Až do sedmdesátých let minulého století byl Melbourne nejdůležitějším obchodním a finančním centrem země, dokud ho nevystřídalo Sydney. I tak podle statistik vykazuje od roku 2000 nejvyšší ekonomický růst ze všech měst Austrálie a má také největší počet obyvatel. Loni to byly 3 miliony 600 tisíc a předběžný odhad na letošní rok je 3 miliony 720 tisíc. Předpokládá se, že v roce 2030 bude mít Melbourne 4 a půl milionu obyvatel. Sídlí tu celá třetina ze sta největších multinárodních společností, které operují v Austrálii.

MĚSTO, KDE SE DAŘÍ SPORTU

Melbournu se často přezdívá zelené město nebo také město parků a zahrad. Jsou tu desítky kilometrů parkových cest a cestiček, louky, na nichž si člověk může posedět, a četné pěší zóny.
     Na dvě části dělí město řeka Yarra s nejstarším australským mostem Princes Bridge vybudovaným v roce 1888.
     Obyvatelé Melbournu jsou milovníky sportu. Vody řeky Yarra rozrážejí veslice, okolo Královské botanické zahrady se provozuje jogging, cyklisté vyrážejí od kavárny Racer a o víkendu se v okolí pláže St. Kilda prohánějí lidé na kolečkových bruslích.
     Zcela původní je australský fotbal, který se hraje s oválným míčem. Na travnatých plochách se provozuje bowling a kriket, na předměstských hřištích golf. Sportem, životním stylem i vášní je surfing. Kdyby záleželo na Australanech, už by byl dávno olympijskou disciplínou.
     K Melbournu patří i koňské dostihy. První úterý v listopadu se na několik minut zastaví život v celé zemi. Běží se nejslavnější dostih na jižní polokouli - Foster's Melbourne Cup. Uzavírají se sázky a na výsledky se čeká buď doma u televize, nebo přímo na dostihové dráze.
     Dnes je Melbourne neodmyslitelně spjat také s Grand Prix Formule 1. První Grand Prix Austrálie se v Melbourne na přestavěném závodním okruhu v Albert Parku konala v roce 1996.

AUSTRALSKÝ KOSMOPOLITISMUS

Někdejší podoba Austrálie jako země bílých je minulostí. Dnes tam žije více než 200 etnik. Velmi početné je obyvatelstvo asijského původu. V padesátých letech dvacátého století speciální program přilákal do země studenty ze Singapuru, Malajsie, Pákistánu a Indie. Televizní kanál SBS (Special Broadcasting Service) vysílá v šedesáti jazycích. Více než dva miliony obyvatel Austrálie doma hovoří jiným než anglickým jazykem. Živých, původních australských jazyků je přes 150. Australané dokonce navštěvují kurzy, ve kterých se učí jazyk původního obyvatelstva té které oblasti.
     K pestrosti Melbournu přispívá i to, že už deset let je metropolí, která přijímá na své četné univerzity nejvíce zahraničních studentů na světě po Londýnu, New Yorku a Paříži. Počet zahraničních zájemců o studium stoupá. Ve srovnání s jinými anglicky mluvícími zeměmi je tu studium cenově výhodnější. 



AUSTRÁLIE,
úředně Australský svaz.
Nezávislý spolkový stát v rámci britského Společenství národů.
Rozloha: 7 682 300 km2 Počet obyvatel: 19,9 mil.
Hlavní město: Canberra (400 000 obyv.)
Státní zřízení: parlamentní demokratická monarchie, hlavou státu je britská královna zastupovaná generálním guvernérem navrženým australskou vládou.
Administrativní dělení: 6 spolkových států (Jižní Austrálie, Nový Jižní Wales, Queensland, Tasmánie, Victoria, Západní Austrálie), 2 teritoria: Severní teritorium a teritorium hl. m. Canberry a zámořská území.
Měna: australský dolar (AUD)
Úřední jazyk: angličtina

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

wow

(Dudlík, 12. 11. 2006 19:39)

je to fakt škaredé město,kde jen hulí trávu...:) no porste jako nase oblibene Ceske Budejovice

Juuuuuuuuu

(Monča, 28. 4. 2006 20:23)

Melboure je fakt krásné město.Už se moc těším až se do něj podívám.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA