Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sonda Near detailně zkoumá Mars

11. 5. 2006

Sonda Near detailně zkoumá Mars

Don Savage, Headquarters, Washington, DC Mike Buckley Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, Laurel, MD Jen několik dnů před první detailní studií asteroidu data z kosmické sondy NASA Near Earth Asteroid Rendezvous (NEAR) naznačují, že 433 Eros není obyčejná kosmická skála. Od 14. února, kdy kosmická sonda NEAR byla navedena na oběžnou dráhu kolem planetky, členové týmu NEAR z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, Laurel, MD, (kteří misi pro NASA řídí) s napětím hledí na stále nové snímky a další ranné vědecké výsledky. Sonda stráví celé měsíce výzkumem a odhalováním tajemství Erosu.

Již ale data z posledního těsného průletu kolem planetky a prvních dnů na oběžné dráze kolem ní, ukazují, že povrch starodávného tělesa je pokryt krátery, údolími, hladinami hornin, balvany o velikosti rodinného domku a dalšími komplexními strukturami. "Práce nyní začíná, ale již dnes je jisté, že Eros je mnohem více vzrušující a geologicky rozmanitější, než se očekávalo," prohlásil Dr. Andrew Cheng, Applied Physics Laboratory, člověk, který zastává funkci vedoucího vědce v týmu NEAR. Vědci nyní už ví, že hustota Erosu je 2.4 g/cm2. Je to asi hodnota, odpovídající krustě Země a téměř stejná hodnota, jakou vědci odhadovali z dat, které získala sonda NEAR během průletu kolem Erosu v prosinci 1998. "Podle těchto nových dat to vypadá, že máme co dočinění s dosti slušně pevným objektem," řekl vedoucí rádiového vědeckého týmu Dr. Dr. Donald Yeomans of NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, CA. "Nemáme žádné silné důkazy toho, že by i tento asteroid byl něco jako Mathilda - "hromada smetí". Mathildu fotografovala sonda NEAR v roce 1997.

Dokonce i bez detailní analýzy snímků, které získal přístroj na sondě NEAR Multispectral Imager je zřejmé, že zahrnují známky, podle níž by bylo možné stanovit stáří a geografii asteroidu. Velké množství kráterů svědčí o tom, že se jedná o starší asteroid. Krátery mají stejné drážky, globální struktura nese náznaky hřebenů a pohoří a možná i podzemních vrstev. Kromě toho na povrchu planetky je velké množství kamenů.

Digitální kamera také na povrchu zachytila jasnější skvrny, které se vědci týmu NEAR nyní snaží studovat. Přístroj sondy Near-Infrared Spectrometer zaznamenal změny v minerálním složení asteroidu, které tvoří různý poměr pyroxenu a olivínu a také železné minerály obecně známá z meteoritů. Nízký přelet na planetkou, který sonda koncem předminulého týdne prodělala, navedl NEAR přímo mezi Slunce a Eros. Toto postavení sondy, Slunce a planetky dovolilo přístrojům na sondě získat jedinečná data o minerálním složení asteroidu za optimálních světelných podmínek.

Kombinací s multispektrálními snímky umožní tato informace vytvořit první minerální mapu asteroidu. "Rádi bychom udělali korelaci mezi změnami barvy a geologickými rysy," řekl Dr. Scott Murchie, člen vědeckého týmu z Applied Physics Laboratory. "Pokud například vidíme kráter. Je tento kráter odlišný z vnějšku a vnitřku? Je útes odlišný od hřebenu pohoří? Tyto data nám nakonec něco vypoví o historii asteroidu." Až do příštího roku budou přístroje sondy NEAR zkoumat bramborovitý asteroid, jeho chemii, geologii a evoluční vývoj. Mise také zahrnuje rádiový experiment, který by měl pomoci přesněji počítat hustotu Erosu a rozdělení hmoty - důležité stopy vedoucí k určení gravitace planetky a zjemnění dráhy NEARu.

Vědecké schopnosti NEARu se brzy rozšíří. Na palubě sondy budou během následujících dvou týdnů zapnuty přístroje X- ray/Gamma-Ray Spectrometer a Laser Rangefinder. Spektrometr bude měřit důležité chemické prvky, jako jsou křemík, hořčík, železo, uran, thorium a draslík; laser bude skenovat a určovat přesný tvar Erosu. HISTORICKY PRVNÍ SNÍMEK Z OBĚŽNÉ DRÁHY Snímek, který pořídila kosmická sonda NEAR v 10h33m EST po té, co byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem planetky 433 Eros. Tím se NEAR stala historicky první umělou družicí asteroidu. Jen o hodinu později byla kamera na sondě nasměrována na planetku a pořídila tento snímek ze vzdálenosti 330 km nad povrchem. Navigátoři mise a operátoři tento snímek spolu s ostatními použijí k triangulaci na povrchové útvary, tak aby bylo možné přesně měřit polohu kosmické sondy vzhledem k plánovanému kursu NEARu.

Snímek zachycuje detaily o rozměru 30 metrů. Nejnápadnější je velký impaktní kráter (5 km), který kosmická sonda již zaregistrovala asi týden před příletem k Erosu. Přes jeho okraj leží další dva malé krátery o velikosti asi 2 km. Na dně kráteru se nachází obrovský balvan o velikosti asi 50 m. Dalšími zajímavými povrchovými útvary jsou mělká podpovrchová hladina v blízkosti vrcholu stěny kráteru a mělký žlábek, který překřižuje okraj velkého kráteru. PRVNÍ CELKOVÝ POHLED NA EROS Tento snímek Erosu, je prvním záběrem, který pořídila kosmická sonda NEAR z oběžné dráhy. Jedná se o mozaiku složenou ze čtyř snímků, které NEAR získala 14. 2. 2000, těsně po té, co byla navedena na oběžnou dráhu. Na snímků vidíme Eros ze severního pólu. Na jeho povrchu je nápadný obří kráter, který je největším na asteroidu a jeho průměr dosahuje 6 km. Uvnitř na stěnách kráteru můžeme pozorovat jasnější a tmavší místa, které odpovídají určitým hladinám hornin z nich kráter vznikl.

Úzké žlábky, které se táhnou souběžně s delší osou Erosu jsou na jihovýchodní části okraje kráteru přerušené. Téměř u dna kráteru leží obrovský balvan o rozměru rodinného domku; zdá se, že se dolů přikutálel po miskovité stěně kráteru. Také v jiných částech povrchu asteroidu je vidět velké množství balvanů. Povrch planetky je silně kráterovaný, což svědčí o tom, že Eros je relativně staré těleso. PŘES HORIZONT EROSU Tento neuvěřitelný snímek Erosu byl pořízen 14. 2. 2000. Ukazuje pohled z jednoho konce asteroidu přes úžlabinu až na druhou stranu tělesa. Jedná se o mozaiku sestavenou z ze dvou snímků, které pořídila sonda NEAR po té, co byla navedena na oběžnou dráhu planetky. Snímek zachycuje detaily o velikosti 35 metrů. Na některých místech se nachází balvany o rozměru rodinného domu.

Jeden z nich leží na straně u gigantického kráteru oddělujícího oba konce asteroidu. V levé horní části tohoto snímku vidíme jasnou skvrnu a těsně pod ní se nachází mělké koryto. Koryto se táhne rovnoběžně s delší osou asteroidu. UVNITŘ HLUBOKÉ ÚŽLABINY Tento snímek získala sonda NEAR 15. 2. 2000, když přelétala přímo nad velkou úžlabinou, která vytváří z Erosu těleso podobné burskému oříšku. Jedná se o mozaiku jednotlivých snímků, zachycujících útvary o rozměru 35 metrů. I když většina povrchu asteroidu je ve stínu, můžeme snadno nahlédnout do úžlabiny. Tvar žlabu kopíruje mnoho paralelních koryt. Silný světelný kontrast podél terminátoru (čára oddělující hranici světla a stínu na Erosu) dovoluje snadno pozorovat většinu povrchu přímo přesyceného krátery. Uvnitř úžlabiny je ovšem jen jeden menší kráter. To naznačuje, že tato oblast v úžlabině je mladší než povrch v okolí terminátoru. Z toho vyplývá, že tento útvar vznikl později, vzhledem k době, kdy byl formován zbývající povrch Erosu. Obrázky a informace o misi NEAR jsou k dispozici na http://near.jhuapl.edu.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA